Ti, co se nebojí být výjimeční

Čteme s dětmi knížku „Příběhy pro kluky, kteří se nebojí být výjimeční“. Jsou to pravdivé příběhy úžasných mužů, kteří učinili svět lepším.

A žasneme nad tím, jaké události „odstartovaly“ kariéru těchto mužů nebo často i jenom chlapců.

Vztek kluka, který se narodil jako dívka, a chtěl být mužem, vedl ke grandióznímu úspěchu ve sportu.  

Někoho vyhodili ze školy a neměl peníze na nic, někoho šikanovali, někomu bylo tak mizerně a neviděl z toho všeho cestu ven, až ho přenesla do jiného a hlavně lepšího světa knížka.  A rozjela se i jeho dráha spisovatele.

Někdo měl velkou poruchu učení. Kvůli tomu si vůbec nevěřil. A přesto si právě díky domu všemu zahrál roli Harryho Pottera.

Někdo byl gay, někdo koktal a přesto se stal hercem, někdo měl zase tiky a byl za to šikanován (mimochodem těch šikanovaných je v té knize víc než dost). Někdo dočista ochrnul a přesto zažil velkolepý naplněný život jako jeden z nejvýznamnějších světových fyziků.

Dalšího výjimečného ve škole šikanovali, protože nosil rovnátka a ještě měl téměř dokonalého bráchu. Tak ho to štvalo o to víc. A jak to dopadlo? Nakonec s bráchou podniká skvělé věci a ještě napsal knihu.

Další kluk jako malý kvůli vážné nemoci okusil velkou samotu a proto se rozhodl pomáhat lidem k tomu, aby vedli šťastnější život.

Někdo neměl růstový hormon a nerostl. Jiný měl dítě s dětskou mozkovou obrnou. A tak se svojí dcerou provozoval triatlon v tandemu.

Jeden z nejslavnějších hudebních skladatelů jako malý plakal, že musí hrát a nakonec ještě ohluchl.

Někomu zemřeli rodiče, žil v neuvěřitelné chudobě, ale nedal se a pracoval na svém talentu. Brzy dokázal zabezpečit svoji rodinu a ještě potěšit lidi.

Jeden malý kluk pořád zkoušel něčím být a moc to nešlo, až se rozhodl, že se stane malířem. Za celý svůj život prodal jenom jeden obraz a ani za něj moc nezískal moc peněž. A pak zemřel. A dnes ho lidé považují za jednoho z nejlepších a nejoriginálnějších malířů, co kdy žili.  

Příběhů, kdy děti prožily spokojené dětství s dobrými rodiči, v materiálním dostatku a dokázaly něco velkolepého je v této knize vskutku poskrovnu.

Je tam tedy jeden, co žil v materiálním přebytku a ten z toho raději utekl, aby zažil nějaké to dobrodružství,  poznal svět a dosáhl třeba i osvícení. Ano, byl to Budha, tomu jedinému prozradím jméno a taky u něj skončím.

Přečtěte si knihu, je to paráda.  

Život je výjimečný a my též. Výjimečným zážitkům je třeba dát zelenou.

A „náhodám“, které přicházejí do našeho života a energizují nás, také. Ta energie nás dovede k tomu, proč tu jsme. K tomu, abychom žili naše poslání. Ti výjimeční kluci to udělali. Najednou věděli CO a už jenom následovali hlas, co je volal.  

K životu patří chvíle nahoře i propady. Pokud na amplitudě života osekáme ty špičky – tedy vrcholy  i propady, tak to bude placaté.

A taky nemastné a neslané. Dá nám to možná pocit pseudobezpečí, ale nedá nám to pocit, že žijeme.  

Tak krásný živoucí život.